Když přijedete na Nový Zéland na Working Holiday Visa, začnete s největší pravděpodobností pracovat v zemědělství. Může to být na ovocném sadu, na vinici nebo na farmě s dobytkem. Většina kavárenských povalečů, mezi které patřím i já, takovou práci prostě vydrží, aby si vydělali dostatek peněz na cestování. Existují samozřejmě i výjimky, jako například můj kamarád Honzík, který tři roky pracoval na organické mléčné farmě Bentham v Matamata a tuhle tvrdou práci si skutečně oblíbil. Farma Bentham se rozléhá na 400 hektarech certifikované organické půdy. 150 hektarů je využíváno k produkci kozího mléka a zbytek pro chov krav. Na farmě najdete 700 dospělých koz + 300 mláďat (na doplnění chovu) a 250 krav + 50 telat (na doplnění chovu) a 100 telat (na prodej/zpracování). Honzík byl jako manažer stáda zodpovědný za chov koz. Uživit 1000 hladových krků není jen tak. Dospělá koza denně sežere 7 kg trávy a na oplátku vyprodukuje 5 litrů mléka. Mléko se dojí každý druhý den. Následně je zpracováno a vyrábí se z něj mléko sušené nebo kojenecká výživa. Farma Bentham každý druhý den vyprodukuje 6000 litrů kozího mléka. Společně s dalšími 68 novozélandskými kozími farmami pokrývá poptávku asijského trhu.
Jako kdekoliv jinde na světě, zemědělství na Novém Zélandu je závislé na počasí a klimatických podmínkách. Severní ostrov NZ má velmi příznivé klima. Počasí se však mění v závislosti na ročním období.
Zima přináší vydatné deště a teplota mnohdy klesne i pod bod mrazu. V tomto období je velmi obtížné sklízet čerstvou trávu. Zima je také tím nejdůležitějším a nejhektičtějším období v roce. Rodí se nová mláďata a začíná dojivá sezóna. Po porodu je kozí mládě od matky odděleno a matka je začleněna na „dojícího stáda.“ První tři dny koza produkuje tzv. kolostrum neboli první mléko. Kolostrum se obvykle dává mláďatům, neboť jim poskytuje důležitou výživu. Mláďata jsou po dobu pěti dní krmena pětkrát denně, než se stanou soběstačné a mohou se krmit samy.
Na jaře slunce výrazně sílí a ohřívá půdu. Silné deště se postupně přeměňují v občasné přeháňky. Roste nová zelená tráva plná cukrů a bílkovin, které jsou nezbytné pro mléčnou produkci. Kozy jsou ustájeny v zastřešeném chlévě s venkovním výběhem. Kozí srst snadno propouští vodu, kozy tak velmi špatně totiž snášejí déšť a pro mléčnou produkci je nezbytné kozám poskytnout nestresující prostředí. Čerstvě posekaná tráva se kozám vozí přímo do chléva. Každý den kozy sežerou asi 10 tun trávy, která se musí denně sekat. Kozy v dojírnách jsou krmeny také směsí kukuřice a zrní. Jaro je příhodný čas pro přípravu siláže (fermentovaná tráva uchovávána ve fóliových balících), která poskytuje krmivo v nadcházejícím suchém období.
S létem přichází velké sucho. Novozélandské slunce umí být velmi agresivní. Neprší a veškerá vegetace záhy zlátne a schne. Tráva přestává růst a kozy musí být krmeny výše zmiňovanou siláží. Tráva také velmi křehne. Konec léta je tak ideální čas pro sušení sena. Kozy jsou senem krmeny v zimě, kdy se nechávají tzv. „vyschnout.“ Krmení senem udržuje kozy v teple a plní jim žaludky nezbytnou vlákninou. Kozy se připouští obvykle po slunovratu, kdy se začnou postupně zkracovat dny.
Občasné podzimní přeháňky schladí vzduch a tráva začíná opět pučet. Kozy jsou čerstvou trávou krmeny až do příchodu další zimy. Dojivá sezóna končí a kozy jsou březí. Kozí březost trvá 5 měsíců a 5 dní a po dobu posledních šesti týdnů jejich březosti by měly být drženy na přísné dietě.
Mlékárenský průmysl na Zélandu ročně vydělá asi 11 miliard dolarů. Tato práce však rozhodně není pro každého. Musíte být ve skvělé fyzické kondici a nesmírně odolní vůči proměnlivému počasí a všem vnějším vlivům. Za vaši péči a tvrdou práci vás kromě novozélandských dolarů odmění hlavně zvířata svoji nekonečnou a bezpodmínečnou láskou.